V Muzeu K-S 14 v Králíkách vzniklo nové lapidárium

V roce 2025 se v Muzeu K-S 14 v Králíkách po dvou letech intenzivní práce podařilo naplnit myšlenku vzniku lapidária a založit tak novou městskou podsbírku. Jejím obsahem jsou umělecky i funkčně opracované historické kameny a jejich fragmenty. S artefakty se mohou návštěvníci zatím seznámit na dvou místech. Prvním z nich je venkovní expozice před pěchotním srubem K-S 14 „U cihelny“, kde jsou vystaveny mezníky, hraniční kameny či jejich torza. Druhým místem je historická budova čp. 367 na Velkém náměstí v Králíkách, kde je vedle stálých expozic Muzea umístěn vzácný děkovný kámen Karlu Michaelovi z Althannu.

Kámen patří odpradávna k nejstarším stavebním materiálům. Sloužil k vyznačování cest a hranic, které dnes již mnohdy neexistují. Umělci a kameníci jeho prostřednictvím vyjadřovali své myšlenky, zachycovali významné události, byl němým svědkem válečných konfliktů i součástí poslední cesty zemřelých v podobě náhrobků a pomníků.

Kamenné exponáty nově vzniklého lapidária mají přímou vazbu na válečné i územněsprávní události na Králicku. Zastoupena jsou jak sériová, tak solitérní díla či jejich fragmenty. Sbírka zahrnuje hraniční kameny dokumentující postupné vymezování hranic a vznik cest v oblasti Králík a Ústecko-Orlicka po jednotlivých válečných konfliktech, například z období prusko-rakouské války či obou světových válek, kdy docházelo k častým změnám územních a majetkových poměrů. Dále jsou zde mezníky vyznačující hranice pozemků v držení církve či šlechtických rodů, v této oblasti především významného rodu Althannů. Samostatnou část lapidária tvoří kamenné prvky, jejichž cílem bylo uchovat paměť konkrétních osobností či událostí. Patří sem náhrobky a jejich fragmenty, děkovné kameny, pamětní desky či kamenosochařské práce z dnes již neexistujících budov, a to jak z jejich exteriérů, tak interiérů. Teritoriálně se jedná především o objekty s vazbou na Králicko, které Muzeum získalo dary nebo sběrem, nejčastěji od majitelů domů či pozemků při rekonstrukcích staveb a zahrad.

Ředitel Muzea K-S 14 Richard M. Sicha k tomu dodává: „Vznikem podsbírky však výzkum a doplňování fondu lapidária nekončí. Sbírka zůstává otevřená dalším přírůstkům – například fragmentům kamenných ostění či stavebním dekorativním prvkům, jejichž původní umístění již neexistuje nebo není známo. Uvítáme pomoc místních nadšenců, kteří mají zájem sbírku rozšířit darováním zajímavých kamenných artefaktů.“

Příběh děkovného kamene z tělocvičny
Mezi nejzajímavější sbírkové předměty nového lapidária patří děkovný kámen Karlu Michaelovi z Althannu, významnému donátorovi původní školy i nové budovy z roku 1883 na Velkém náměstí v Králíkách. Tento pozoruhodný artefakt byl po dlouhá desetiletí veřejnosti skryt v tělocvičně v suterénu budovy bývalé školy a od roku 1974 jej navíc zcela nevhodně zakrývalo vedení topenářských trubek. Muzeum K-S 14 nechalo kámen na vlastní náklady spolku VHK ERIKA Brno, z. s., a s nezištnou podporou kamenické a restaurátorské dílny Kryštofa Karena odborně očistit od stoletých nánosů nepůvodních barev a nečistot. Po téměř roční práci a díky moderním restaurátorským metodám Karenovy dílny se podařilo odhalit původní podobu kamene, včetně dochovaných stop polychromie. Dnes je tento artefakt znovu důstojně vystaven na odpovídajícím podstavci a návštěvníci jej mohou spatřit na mezaninu schodiště v historické budově čp. 367 na Velkém náměstí, kde se nachází i další expozice Muzea.

Další mezníky, hraniční kameny a jejich fragmenty jsou k vidění ve venkovní expozici před pevností
K-S 14 „U cihelny“ nad městem Králíky.

Video o děkovném kameni Karlu Michaelovi z Althannu naleznete zde:

 

V rámci lokálního výzkumu, dohledávání a koncentrace pozůstatků kamenných prvků vytvořilo Muzeum soubor, který byl v roce 2025 zaregistrován Ministerstvem kultury ČR jako součást historické sbírky města Králíky, již Muzeum K-S 14 spravuje. Tyto výsledky práce našich předků tak zůstávají chráněnou součástí movitého kulturního dědictví České republiky a nebudou dále ničeny či druhotně využívány ve stavebnictví, což bylo v minulém století z důvodu nedostatku stavebního materiálu nejen na Králicku zcela běžné.

FOTOGALERIE