Druhý příběh z bojů v Ardenách v roce 1944

Dostaly se nám do rukou dva příběhy z bitvy v Ardenách v roce 1944. Na první pohled se zdálo, že jde o vyprávění dvou vojáků z různých jednotek, ale při bližším zkoumání se k našemu překvapení zjistilo, že sloužili ve stejné jednotce a zúčastnili se té samé akce. Jak odlišný může být pohled na tu samou skutečnost se můžete dočíst v těchto dvou příbězích.

Příběh druhý: Akce Ardeny 1944 – listy z deníku

Na následujících řádcích přetiskujeme opis několika listů z deníku, který byl nalezen v Ardenském lese po skončení bojů. Pravděpodobně jde o zápisky jednoho čerstvě povýšeného a do bitvy poprvé nasazeného Unteroffiziera.
Sám pisatel zřejmě cítil, že obsah deníku je místy jeho osobě nebezpečný a proto část textu začernil.

Přál jsem si být nasazen do této, pro Říši rozhodující bitvy! Přál jsem si být nasazen v nějaké úderné jednotce, která bude postupovat v první linii! A místo toho mě přidělili k ___________. To jsem tedy dopadl – hlídat sklady v týlu, pod vedením „starého“, zkostnatělého a všem mým novým nápadům bránícího se rádoby veterána. Jeho prvotní starost o ubytování a jídlo a jeho chladný přístup k těžkostem Říše nemohou omluvit ani dosažená vyznamenání, ani počet prošlých bitev! Kdybych tak měl velení já!
Ovšem záhy jsem zjistil, že strážní jednotka je jen krycí název pro jeden z nejúdernějších oddílů na tomto úseku fronty. Na mé naléhání mi velitel svěřil velení menšího odřadu.

___________ – jak jsem si svoji údernou skupinu pojmenoval – byla založena na přelomu dní ___________ jako pěší součást předsunuté průzkumné hlídky německých vojsk dislokovaných v ___________ (druhá, početnější část hlídky byla lyžařská)
Pěší ___________ (dále jen GL) měla tvořit pravé, lyžařská skupina levé křídlo noční hlídky. GL se přesouvala dle instrukcí po místní komunikaci směrem k smluvenému bodu ___________, kde mělo dojít k setkání s lyžařskou částí průzkumu – ta se pohybovala k místu volným terénem.

Během instruktáže k akci zjišťuji, že hlavním úkolem mojí GL je především týlové zabezpečení náročného lyžařského průzkum zbylé části jednotky! Byl jsem podveden, ale pohled do mrazivých očí velitele mě vzal odvahu na protest! Velitel určil cíle nočního průzkumu, udělil instrukce ohledně průběhu průzkumu a spojení se s lyžařskou částí hlídky. Krátce po půlnoci GL fasuje většinu munice i týlové výstroje celé hlídky a plně vystrojena a vyzbrojena se ubírá v tajnosti tmou po místní komunikaci směr ___________.

Udával jsem směr cesty dle mapy, o největší část přenášené výstroje hlídky se dělili ostatní, služebně mladší členové skupiny. Přesun se konal v tajnosti, svítilo se jen jednou baterkou a to jen v nezbytných případech, tempo bylo stanoveno jako „svižnější“, přestávky byly minimální, kouření bylo po celou cestu zakázáno a zákaz byl striktně dodržen. Před projíždějícími vozidly v obou směrech se skupina vždy schovávala do porostu i se svými břemeny. Většinou se jednalo o vozidla „civilní“, jen v jednom případě byl identifikován nákladní vůz americké armády (z důvodu utajení mise nebyl vůz hlídkou stavěn ani ostřelován).

Cca v ___________hod je GL v lese na smluveném místě setkání. Po prohledání okolí se GL částečně zakopává do sněhu v krytu porostu, zároveň je pozorováno okolí setkání. Zhruba v ___________hod setkání s lyžařskou částí. Přibližně v ___________hod bylo rozhodnuto, že GL ponechá na místě pro potřeby dále v lese setrvavší lyžařské části hlídky svou plnou výstroj (teletiny, kabáty, celty, vodu) a vydá se neprodleně zpět do německého ležení v ___________, aby předala výsledky pozorování, podle nichž bude možné co nejlépe naplánovat útok na nepřátelské pozice. Chtěl jsem protestovat, ale nekompromisní pohled velitele mě opět odradil.

Přesun se uskutečnil velmi svižně a podařilo se tak dosáhnout seřadiště včas. Nepodařilo se mi ale najít kompetentního velitele a navíc jsem byl přidělen k týlovému zásobovači k rozvozu menáže. V průběhu této služby bylo používáno armádní vozidlo ___________; bylo potřeba obstarat a vyčistit nádoby pro transport proviantu, napočítat a nafasovat proviant v týlovém táboře v ___________. Týlaři byl učiněn návrh, že by touto cestou bylo možno velmi efektivně dodat potraviny lyžařské části hlídky ___________, která byla stále lokalizována na svém postu v lese. Okamžitě po obdržení a uložení všech částí proviantu do vozidla, tak bylo bez prodlení učiněno. V cca ___________hod. došlo k setkání s lesní hlídkou, během kterého hlídka obdržela příslušné množství teplého jídla a tekutin. Příjezd do tábora Němců byl zhruba v ___________hod.

Mužstvo ve vesnici bylo před bojem nervózní a většina vojsk se nacházela již před ubytovnami na výchozím shromaždišti připravena k přesunu na bojiště. Po příjezdu proviantu se zástup rozpustil a došlo k spořádanému vydávání stravy.
S vědomím, že mateřská část hlídky ___________ je v lese po stránce proviantu zajištěna, vydal jsem příkaz pěší části hlídky – tj. GL, dislokované v místě shromaždiště, k půlhodinovému odpočinku a k občerstvení se.

Zhruba od ___________hod. docházelo k seřazování a k transportům německých jednotek nákladním autem z tábora do bojového prostoru. Přednostně byly převáženy určené „prvosledové“ a „úderné“ oddíly – jak bych si přál být s nimi! Postupně byly k převozu vojska používány i další dva až tři nákladní automobily (kořistní nebo maskované – nesly americká výsostná označení). Zhruba ___________hod. došlo k ustrojení a přípravě a k uskutečnění transportu i GL (speciálně ___________). Po příjezdu na shromaždiště vojsk blízko bojiště se začalo stále silněji projevovat selhání německého velení, proto jsem se rozhodnul, že se GL pokusí mateřskou část hlídky ___________ nalézt na vlastní pěst. Po střídavém splynutí s různými německými jednotkami bylo dosaženo nejčelnější frontové pozice (obsazena slovensky mluvícími SS). Snažil jsem se domluvit s jejich ___________, že bych začlenil svoji GL do jejich řad, ale byl jsem vykázán s tím, že oni jsou elitní úderná skupina a že takový póvl s sebou brát nebude. A tak moje GL tyto pozice na levém křídle opustila a zahlazujíc své stopy vedoucí k německým pozicím se vydala sněhovými závějemi směrem k porostu, následně po lesní komunikaci vedoucí k místu bivaku lyžařské hlídky.

K setkání s kmenovou částí hlídky (po vyčerpávajícím zrychleném přesunu) došlo v ___________hod. V tomto momentě byla GL podřízena ___________. Celá skupina dostala za úkol zničit americký opěrný bod, ale moje GL plnila při dalších přesunech na bojiště, případně mezi jednotlivými střety či krátce i během bojů, mimo své funkce „pěšího křídla“ hlídky, i nadále svou původní funkci „nosiče hlavních břemen hlídky“. Velitel nás rozmístil a měli jsme pozorovat nepřátelské pozice a pak mu nahlásit rozmístění palebných prostředků. Jenže Američané jsou dobře zamaskováni. V tom se objevuje skupina SS. Blíží se proti liduprázdnému remízku, který ovšem náš senilní velitel považuje za nepřátelský opěrný bod, bez jakéhokoliv krytí či zajištění v neuspořádané rojnici. Jak bych si přál být s nimi! Nechápu proč už můj velitel dávno nedal rozkaz k obsazení tohoto prostoru?? Jednotky SS už měly remízek na dosah, když se ozval americký kulomet. Kosil jednoho elitního vojáka za druhým. Po pár vteřinách bylo po všem. Nad bojištěm zůstal viset jen nářek raněných…

Tam kde neuspěly tyto elitní jednotky máme prorazit my – bez těžkých zbraní či minometné nebo dělostřelecké přípravy? Velitel si nás svolal a vysvětlil nám plán – vyrazíme kryti dýmovou clonou a boční palbou, podporováni puškovými granátomety s rychlými lyžaři na hrotu. V přímém boji došlo k promíchání obou částí hlídky (po odložení lyží a výstroje zbytečné pro přímý boj s nepřítelem docházelo k rozmisťování všech bojovníků „GD“ dle aktuálních potřeb, instrukcí či individuálních intuicí). Přes moji obavu plán vyšel a Američany jsme zatlačili s téměř minimálními ztrátami – tedy oproti jednotkám SS. Snad díky tomu bylo vyhlášeno krátké příměří a obě strany si mohly stáhnout své raněné a něco pojíst.

Po počátečních úspěšných, převážně překvapivě ofenzivních, bojích byla jednotka ___________ (v cca ___________hod.) nucena se stáhnout. Protestoval jsem, ale velitel, který byl lehce zraněný a omrzlý, mé protesty ignoroval a opět nás rozdělil na lyžařskou a pěší – nosičskou část. Obě části se odebraly na své vlastní ___________ – shromaždiště k lesnímu porostu ve svahu po vlastní ose. Pro GL to znamenalo namáhavý asi 1 km dlouhý výstup ve sněhu se vší výstrojí, což představovalo největší fyzický výkon za celou dobu existence GL. Na shromaždiště k autu GL dorazila cca v ___________hod. Zde došlo k odstrojení, občerstvení a krátkému 10ti minutovému odpočinku. Přítomné vozidlo ___________ naložilo polní výstroj a vydalo se hledat lyžařskou část hlídky, která na shromaždiště (vlastní vinou) stále nedorazila. V cca ___________hod. došlo k setkání s lyžařskou částí (k jejímu nafasování menáže, složení části výstroje atd.). Schtz. ___________ byl vybrán jako doprovod autem převážené výstroje obou částí hlídky. Poté velitel nařídil, abych se do hlavního tábora dostal skrytě lesem. Od té chvíle čítá GL jen několik vojáků, vesměs nováčků. Přesuneme se do hlavního tábora v ___________, opět po místní komunikaci, abychom byli v ___________ dřív než hlavní skupina a já budu moci podat hlášení o nevojenském chování svého velitele ___________

Tady zápisky končí. GL do hlavního tábora nikdy nedorazila. S největší pravděpodobností byla zničena hloubkovými bombardéry, které se nad oblastí objevily zanedlouho po rozdělení obou skupin…

Zapsal:
Georgen Lukhas

Příběh první

Fotografie poskytnul Lukhas

FOTOGALERIE

10.7.2006|