Den vojenské historie Modřice – Rostov 1942

V letošním roce proběhla v Modřicích již třetí úspěšná akce spojená s tématikou bojů na východní frontě, kterou pořádal brněnský vojensko-historický klub Erika. Tentokrát šlo o bojové ukázky zaměřené na těžké boje, které probíhaly v roce 1942 u města Rostov na Donu. Do těchto ukázek se zapojili nejen příslušníci německé a ruské armády, ale také příslušníci rumunské armády a vojska Slovenského štátu, jenž toho času bojovali proti SSSR po boku Německa.

Diváci měli možnost vidět celkem dvě bojové ukázky, s tím, že první ukázka byla zaměřena na boje o ruskou opevněnou linii, jejíž součástí byly jednotlivé pevnůstky, které byly postupně dobývány za pomocí plamenometu, a druhá ukázka byla spojena s německým zajateckým táborem. Zde byli uvězněni pod dohledem místních dozorců ruští vojáci. Hlavním námětem druhé ukázky bylo ztvárnění těžkého života za branami zajateckého tábora na východní frontě a posléze jeho přepad ze strany partyzánů s cílem osvobodit zajatce. Mezi ukázkami v průběhu přestávky bylo umožněno divákům si prohlédnout dobové tábory bojujících stran, včetně uniforem, zbraní a techniky, která byla do daných ukázek nasazována.

Tato ukázka započala mohutným německým dělostřeleckým odstřelováním ruských obranných pozic, na které po dělostřeleckém přepadu zaútočily jednotky SS za podpory vojáků Rumunské královské armády a příslušníků vojska Slovenského štátu, včetně plamenometné jednotky, s jejíž pomocí byly postupně dobývány jednotlivé betonové bunkry, které byly součástí opevněné linie.

I přesto, že útok byl náhlý a prudký, tak se Rusům dařilo udržet své vlastní pozice a co hůř dokonce nasadili vlastní útočnou techniku, s kterou provedli protiofenzivu, která zatlačila koaliční útočné síly nazpět, a současně se v průběhu této protiofenzivy podařilo Rusům zajmout některé rumunské vojáky. Jenže na tahu byla německá armáda, které vyslala do boje své zálohy. Za pomocí těchto posil a německé techniky se podařilo Němcům zahnat Rusy na zpět a zvrátit situaci ve svůj prospěch. Od teď se Rusové jen bránili a postupně ustupovali za své jednotlivé obranné pozice, které byly pomalu, ale jistě likvidovány.

Navíc Rusům vpadla do zad německá horská jednotka, jejíž příslušníci se slanili z nedaleké skály přímo do oblasti ruského tábora nacházejícího se za ruskou linií. Současně padla poslední betonová pevnůstka s tankovou věží tanku typu BT-5, a to za pomocí plamenometčíka, jeho pomocníka a dalších členů plamenometné jednotky, čímž se uvolnila cesta k útoku na ruský tábor, do kterého vpadli útočící jednotky německé armády a jejich spojenců. V táboře nastal boj muže proti muži. I přes urputnou ruskou obranu byli Rusové nakonec poraženi. Ztráty na životech a technice byly dosti vysoké u všech armád zapojených do těchto bojů. Přesto všechno německá armáda a její spojenci dosáhli vítězství.

Druhá ukázka spojená s německým zajateckým táborem započala příjezdem nových ruských zajatců, kteří byli ihned donuceni jednotkami SS nastoupit ve zbídačeném stavu před velitele tábora. Ten nechal na základě svého rozkazu popravit ruské zajaté důstojníky a politruky. Jejich těla byla posléze “odklizena” s hrozbou, že kdokoliv se ze zajatců pokusí vyvolat v táboře vzpouru, tak jej bude čekat stejný nešťastný osud.

Mezitím do tábora přijelo nákladní auto s proviantem, ve kterém byli takto úspěšně propašováni partyzáni, jenž v táboře svým náhlým přepadem stráže vyvolali zmatek. Toho využili zajatci a ve většině snadno přemohli velitele tábora a jemu podřízenou stráž. Poté se zmocnili munice a zbrání, které byly uloženy v místní zbrojnici. Následovala poprava velitele tábora a jeho zástupce, které bez milosti před popravou bývalí vězni lynčovali. Tábor zcela ovládli osvobození zajatci spolu s partyzány. Avšak ne nadlouho. Záhy na tábor zaútočili příslušníci německé armády s rozkazem tábor obsadit. Tak vypukl boj mezi bývalými zajatci a partyzány na straně jedné a Wehrmachtem na straně druhé. Ovšem po krátkém, ale krvavém boji bylo jasné, že německá armáda získává naprostou převahu, a že špatně vyzbrojení Rusové nemohou dlouho odolávat. I proto se stáhli, včetně partyzánů, dál mimo tábor do bezpečí. V průběhu útoku německé armády došlo ke značnému poškození táborového areálu. Některé jeho budovy lehly zcela popelem.

zapsal Wilhelm Schneider

FOTOGALERIE

11.10.2012|