CHARKOV 1943: Kapitola VI. – Příprava bojiště

Týden před akcí svolala německá jednotka všechny své členy do prostoru budoucí ukázky. Nastal dlouho očekávaný okamžik budování prostoru, kde budou už za týden hřmět výbuchy. Celou akci budování nám poněkud zkazil neznámý pachatel, jenž nám z prostoru ukázky ukradl dobré tři kubíky dřeva, které jsme před zimou tak těžko sehnali. Je vidět, že malý český člověk ukradne opravdu naprosto vše. Dřevo, jež bylo zcizeno z Modřic, bylo sice napůl prohnilé a množství hřebíků by potěšilo možná jenom sběrače kovů, ale přesto našlo svého zloděje. Tak ať jim dobře slouží, jenom prostě nevím k čemu.

Celý pátek jsme naváželi nový materiál – 4,5 kubíku dřeva přímo z pily, náklaďák slámy, náklaďák různého dřevěného odpadu. K tomu mám jednu poznámku. Dřevěné dřevotřískové panely prý původně ze zahradního domku jsou sice proklatě těžké, ale zase značně urychlují dobu výstavby. Dále jsme přivezli dva kilometry provazu a zhruba 4 kila hřebíků. Když jsme to všechno shromáždili, přišel večer a my se odebrali k zaslouženému odpočinku.

V sobotu přijely i poslední zbytečky naší jednotky a spolu s pomocníky z řad Rudé armády jsme se pustili do budování. Jako hlavní projekt byl označen pokus o výstavbu vesnice za dva dny. Údernický závazek jsme měli opravdu nadstandardní a k mému velkému údivu jsme ho v průběhu dne začali naplňovat. Stěny domků se zdvíhaly takovou rychlostí, že až zrak přecházel. Jako hlavní projektant jsem v průběhu prací odrazil několik stavebních zlepšováků, jako snížení zdí z úsporných důvodů nebo naopak stavbu dvoupatrových mrakodrapů. Velkou potíží se ukázala střešní krytina. Původním záměrem bylo pokrýt střechu slámou. Proto jsme ji také zakoupili v množství větším než obrovském. Bohužel se ukázalo, že sláma je nařezaná asi na 5ti centimetrovou délku a tímto materiálem se střecha pokrýt nedá. Tak jsme alespoň připravili střechy na možnou aplikaci dlouhé slámy, jestliže se ji podaří získat.

Dřevo i ostatní materiál rychle mizel a úměrně s tímto jevem začaly domky nabývat svůj rázovitý vzhled. Během jednoho dne jsme zvládli postavit dva obytné baráky, jeden kravín, jeden Sovět, jednu stodolu a jeden statek místního kulaka, jinak též Sovchoz. K večeru jsme sice padali únavou, ale budovy stály. Také se nám podařilo vybudovat bunkr pro kulomet, který střežil vstup do vesnice. Rozloučili jsme se s ruskými spolupracovníky a šli nabrat sil do dalšího budovatelského dne.

Neděle byla ve znamení dokončovacích prací. Přibyl družstevní chlívek, kolem vesnice se zdvihal plaňkový plot. Vesnice byla také vybavena studní s vahadlovým nabíracím systémem. Vrcholem našeho snažení byla stavba nejmodernějšího hygienického zařízení. Ano, našemu údernickému týmu se podařilo sestrojit i tak náročnou stavbu, jakou je bezesporu kadibudka. Bylo by zavrženíhodné nezmínit se v tomto článku o práci tuningového týmu, jež se plně oddal zušlechťování postavených staveb. Jejich vrcholným dílem bylo právem vyhlášeno stavení s cedulí 30. Mezi námi se mu, nevím proč, začalo okamžitě říkat Chaloupka u dvou buzerantů. V neděli jsme opouštěli naši vesničku Severovo a jediné, čeho jsme se obávali, byla případná krádež již postavených staveb neznámým modřickým zlodějem dřeva.

Naše obavy byly však naprosto liché neboť déšť, který se od pondělí spustil, brzy podmáčel přístupovou cestu natolik, že případný zločincův náklaďák by jistě uvízl v bahně. Pršelo celé pondělí a my se radovali, že déšť se vyprší a cesty do soboty vyschnou. Pršelo i celé úterý, ale my jsme neztráceli optimismus. Pršelo celou středu a my začali pomalu propadat panice, ale k večeru déšť začal ustávat a my se zaradovali. Předčasně, ve čtvrtek, kdy jsme měli provádět poslední úpravy vesnice, jako je třeba vybílení všech staveb, začalo ráno drobně mrholit. Kolem 11.00 se spustil opravdový liják, který trval až do 19.00. Bílení v dešti je myslím tak silný zážitek, že bych ho doporučil všem čtenářům. Do toho byla dovezena sláma na střechy a tak ve chvílích, kdy déšť nebyl tak intenzivní, jsme pokrývali střechy. V pátek se počasí poněkud uklidnilo a my mohli dodělat překážky před bunkrem a opravit smyté bílení. Páteční odpolední přeháňkou se s námi déšť rozloučil a my mohli s nadějí vyhlížet ohlášené pěkné sobotní počasí.

Zapsal Michal Křišťál

FOTOGALERIE

Další kapitola >>>

Předchozí kapitola >>>

17.4.2010|